SEBEPOŠKOZOVÁNÍ

Ve společnosti sebepoškozování zaznamenalo rapidní nárůst nejen mezi dospívajícími. Jedná se o rozšířený fenomén. V tomto článku se chci zaměřit především na funkci sebepoškozování v životě člověka.

Co je to sebepoškozování

Sebepoškozování zahrnuje různé způsoby, kdy si sami sobě způsobujeme bolest z různé motivace a bez záměru se zabít. Může se jednat o provedení, která jsou velmi viditelná, např. pořezání se v obličeji, až po zcela nenápadné drásání si kůže se na skrytých částech těla.  Ostatními způsoby je pálení se, škrábání se, trhání si vlasů, píchání se ostrými předměty apod.

Funkce sebepoškozování

V žádném případě bychom neměli zlehčovat jakoukoli formu sebepoškozování. Ale také ne vždy je sebepoškozování příznakem duševní poruchy.

Proč se sebepoškozujeme? Je třeba si uvědomit, že sebepoškozování má v životě člověka, který to provádí, význam a funkci, které nemusí být vždy uvědomovány.

Sebepoškozování jako způsob emoční regulace

Ve všech formách vnímám sebepoškozování jako způsob emoční regulace, kdy člověk ulevuje sám sobě od emocí s nimiž si neví rady. Např. pořezání se žiletkou, nebo plíškem z kružítka může být reakcí na pocity silného smutku, hněvu, viny, nezájmu okolí aj. Sebepoškozování většinou zrcadlí, nebo překrývá hlubší problémy v životě člověka. Sebepoškození se je nezdravá (maladaptivní, dysfunkční) snaha o zmírnění prožívaných problémů.

Sebepoškození jako úleva

Řada sebepoškozujících se lidí popisuje, že si ublíží fyzicky, aby zmírnili psychické utrpení. Kromě psychologického efektu a překrytí jednoho prožitku druhým, dochází v našem mozku k uvolnění endogenních opiátů. To znamená, při fyzickém zranění se (vědomé nebo nezáměrné) naše tělo spouští kaskádu procesů, které krátkodobě vedou ke zmírnění bolesti, psychické úlevě i navození přechodných libých pocitů. V tomto případě převládají u lidí, kteří se sebepoškozují, krátkodobé zisky před dlouhodobými ztrátami.

Sebepoškození jako potrestání se

Tato forma se vyskytuje u lidí, kteří jsou na sebe příliš přísní a zažívají různé pocity viny, nebo se domnívají, že si za svou psychickou nepohodu mohou sami. Může se jednat o způsob odčinění si nějakých skutků, nebo jen zkratkovitou reakci na prožitky viny. Opět se jedná o nezdravý a dysfunkční způsob emoční regulace, tzn. to jak se udržujeme v optimální úrovni emoční aktivace.

Sebepoškozování jako volání pozornost/pomoc

Lidé, kteří zakoušejí pocity vyloučení ze vztahů, nezájem okolí nebo se jim nedostává dostatečné odpovědi na volání o pomoc, používají tento způsob, aby na sebe upozornili. Tato funkce nebývá plně uvědomována a jedná se o nereflektované chování, které paradoxně vede k ziskům. I negativní pozornost je pozornost. Jedná se o dětský způsob vypořádávání se se zátěží, kdy skrze tělo komunikujeme tělesnou nepohodu. Okolí lidí, kteří se sebepoškozují, na sebepoškození mohou reagovat zvýšenou péčí, což je to o co jde. Je smutné, že v některých rodinách musí dojít k takto výraznému činu, aby okolí začalo věnovat dítěti/dospívajícímu/partnerovi pozornost.

Psychoterapie sebepoškozování

V terapii jde především o nahrazení dysfunkčního (nezdravého, destruktivního) způsobu uvolnění napětí jinými, zdravějšími způsoby. A následně je usilováno o vyřešení příčiny, zmírnění emoční bolesti. Podrobnému popisu psychoterapii sebepoškozování bude věnován samostatný článek.

Máte zájem o terapii, nebo dotaz? Neváhejte nám napsat!