Vtíravé myšlenky v rodičovství
Představa, že ubližuji vlastnímu dítěti...
Představy, které děsí každého rodiče, jsou ty, že se jejich dítěti stane něco zlého. Pro rodiče je přirozené, že chce své dítě chránit, a už jen pomyšlení na to, že by jeho dítěti někdo ublížil, v něm vyvolává nepříjemné pocity, obavy a strach.Co však pociťuje rodič, kterému se z ničeho nic v hlavě začnou objevovat myšlenky a představy o tom, jak on sám ubližuje svému dítěti? Ano, i toto je příznak obsedantně-kompulzivní poruchy, OCD! Není třeba se za to stydět, ale je dobré to řešit.
! Uvedené potíže nejsou vzácností a trápí spoustu citlivých lidí, ale příliš se o tom nemluví a tito lidé zažívají peklo ve vlastní hlavě!
Obsese – teror vlastní mysli
Všechny formy vtíravých (obsedantních) myšlenek u OCD jsou nepříjemné a trýznivé. Ty, které jsou zaměřeny na ublížení vlastnímu dítěte, jsou však obzvlášť obtěžující a mohou výrazně zhoršit kvalitu života a každodenní fungování.
Tyto vtíravé myšlenky mohou mít mnoho podob od ubližování, přes sexuální zneužití, až po usmrcení vlastního dítěte. Mysl rodičů, které zmíněné myšlenky trápí, se často "zasekne" na představách škrcení, dušení, kopání, vyhození dítěte z okna, ale také o utopení, upalování a mnoha dalších hrůzných scénářích.
Negativní důsledky obsedantních myšlenek
Uvedené myšlenky často matku či otce vyděsí natolik, že se vlastním dětem mohou začít vyhýbat a stranit. Začnou je míň hladit, chovat, omezují hru a společně strávený čas o samotě.
Hlava takto sužovaného rodiče začne vymýšlet různé zabezpečovací chování, aby snížila akutní úzkost. Často se totiž rodič s těmito myšlenkami obává, že by skutečně mohlo dojít k tomu, že daný skutek uskuteční. Že je v něm hluboce ukryté nějaké zlo, instinkt či pud, který ho jednoho dne přiměje udělat danou věc. Ačkoli se tisíckrát ujistí, že je to nesmysl, bludný kruh OCD (obsedantně-kompulzivní poruchy) je již roztočen a ujišťování, či zabezpečování dlouhodobě nefunguje
Můžu zabít své dítě, když mě to napadá?
Výše uvedené myšlenky, obvykle napadají rodiče, kteří jsou často velmi milující a blaho dítěte je pro ně na prvním místě. Nebývají to rodiče, kteří své děti skutečně zanedbávají nebo jim ubližují. Jsou to milující matky a otcové, kteří by svým dětem nikdy úmyslně neublížili.
Tyto představy těmto lidem způsobují obrovskou úzkost až depresi, protože se za ně stydí a neví, jak se s nimi vypořádat. Proto se často o své problémy s nikým nepodělí.
„Co by kamarádka řekla na to, že mám myšlenky, ve kterých škrtím svou dceru?“… A následně tato zúzkostňující myšlenka vede k pokračování ve vnitřním dialogu, který opravdu nepomáhá: "Proč na to vůbec myslím? Co je se mnou špatně? Jsem snad špatný člověk? Proč bych na to myslel, kdybych to sakra nechtěl dělat? Obvyklou praxí je, že tyto myšlenky nepřestávají, odpovědi nepřichází a člověk o sobě začíná pochybovat čím dál víc.
Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) vtíravých myšlenek
Důležité je si uvědomit, že tyto myšlenky jsou jenom myšlenky, představy o ubližování dítěti neodrážejí realitu a není třeba se jimi za každou cenu zabývat.
Vyvolává to snad ve vás nějaké příjemné pocity, vzrušení či libost? Ne! Jsou to otravné myšlenky, kterým jste se naučili věnovat příliš pozornosti. Kognitivně-behaviorální terapie OCD, je o efektivním uchopení uvedených myšlenek, nastavení vhodných expozic a celkově snížení citlivost na vtíravé myšlenky.
Jak potlačit myšlenky u OCD
Jako terapeuti se často setkáváme právě s otázkou, jaký je nejlepší způsob, jak tyto myšlenky potlačit? Tento způsob neexistuje.
Prvním krokem v kognitivně behaviorální terapii je především otevřeně o myšlenkách mluvit, nestydět se za ně a nebýt se svými myšlenkami sám. KBT má výzkumem ověřené postupy určené k práci s vtíravými myšlenkami, nebo kompulzivním chování.
Čím dříve začne člověk vtíravé myšlenky, nebo kompulzivním chování pracovat, tím menší je pravděpodobnost, že přerostou v rezistentní obsedantně kompulzivní poruchu.
Trápí Vás podobné myšlenky a nevíte jak dál? Nebuďte na to sami, a ozvěte se, je to jednodušší, než si myslíte.